Navrhovaná reforma financování ohrožuje nezávislost českých veřejnoprávních médií

Společné prohlášení mezinárodních mediálních a novinářských organizací k plánu české vlády na zrušení koncesionářských poplatků a jejich nahrazení financováním veřejnoprávních médií ze státního rozpočtu.

International Press Institute (Mezinárodní tiskový institut) a náš International Press Institute ČR se dnes připojují ke skupině organizací a vyjadřují obavu nad oznámeným záměrem české vlády nahradit stávající model financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) prostřednictvím koncesionářských poplatků přímým financováním ze státního rozpočtu, a to od ledna 2027.

Ačkoli různé modely financování mohou být v souladu s evropskými standardy, jsme pevně přesvědčeni, že jakákoli reforma financování veřejnoprávních médií, bez ohledu na zvolený model, musí být adekvátní, stabilní, předvídatelná a musí být doprovázena silnými a závaznými zárukami redakční nezávislosti. Stávající model už po desetiletí zajišťuje stabilitu, nezávislost a veřejný přínos.

Tento standard stanoví Evropský akt o svobodě médií (EMFA) a normy Rady Evropy, včetně doporučení Parlamentního shromáždění č. 1878 (2009) o financování veřejnoprávního vysílání a doporučení CM/Rec(2012)1 o správě veřejnoprávních médií.

V celé Evropě fungují veřejnoprávní média v prostředí dezinformačních kampaní, rostoucí politické a sociální polarizace, klesající důvěry, rostoucího geopolitického tlaku a vzestupu velkých zahraničních technologických společností. Za těchto okolností oslabení nezávislých národních veřejnoprávních médií představuje riziko oslabení společností.

Zvláště nás znepokojují následující prvky oznámeného návrhu:

Výše financování: Podle informací zveřejněných vládou by navrhované přidělení 5,74 miliardy Kč pro ČT a 2,065 miliardy Kč pro ČRo představovalo významné snížení ve srovnání se současnou úrovní příjmů, které mají tyto dvě instituce k dispozici. Jak ČT, tak ČRo veřejně prohlásily, že tyto částky by nestačily k udržení současného rozsahu jejich veřejnoprávních povinností a jejich investic do kvalitního lokálního a domácího obsahu celostátního významu napříč platformami. Takový přístup by podkopal jejich schopnost udržovat regionální služby, kvalitní žurnalistiku, kulturní produkci, sportovní zpravodajství a mezinárodní vysílání a snížil by jejich kapacitu investovat do kvalitního domácího obsahu, který slouží veřejnému zájmu a posiluje národní kulturní a demokratický život.

Znepokojuje nás rovněž to, že navrhovaná úroveň financování by ve skutečnosti vrátila financování českých veřejnoprávních médií na úroveň srovnatelnou s úrovní přibližně před dvěma desítkami let, a to navzdory značné inflaci a nárůstu nákladů na produkci, distribuci a technologie v tomto období.

Záruky nezávislosti: Na základě aktuálně dostupných informací jsme nezaznamenaly návrhy legislativních záruk, jejichž cílem by bylo chránit ČT a ČRo před politickým vlivem na budoucí rozhodnutí o financování. Roční rozpočtové prostředky přidělované v rámci parlamentního procesu, pokud nebudou doprovázeny adekvátními zárukami (např. účelově vázané prostředky odolné vůči politickým vlivům, víceletý rámec, ochrana před svévolnými škrty), mohou zvýšit riziko politického vlivu na veřejnoprávní média. Jakákoli reforma by proto měla zahrnovat jasné a účinné mechanismy zaručující redakční a finanční nezávislost veřejnoprávních médií v souladu se standardy EMFA a Rady Evropy.

V této souvislosti vyvolává absence návrhů na ústavní nebo podobně silné záruky chránící dlouhodobou nezávislost veřejnoprávních médií další obavy ohledně institucionální autonomie ČT a ČRo.

Konzultace s ČT a ČRo: Navrhovaná výše financování byla oznámena bez předchozí konzultace s ČT a ČRo. Obě organizace uvedly, že návrh byl připraven bez zahájení diskuse se všemi relevantními zainteresovanými stranami nebo smysluplného zapojení dotčených institucí. Reformám tohoto charakteru a rozsahu by měly předcházet otevřené a inkluzivní konzultace zahrnující všechny relevantní zainteresované strany. Bereme na vědomí obavy vyjádřené zaměstnanci České televize a Českého rozhlasu a veřejnou podporu, které se těmto obavám dostalo.

Veřejná debata: Reforma tohoto rozsahu, která ovlivní budoucí financování a správu českých veřejnoprávních médií, by měla být předmětem široké veřejné a parlamentní diskuse a měla by mít k dispozici dostatek času na důkladné posouzení. Na základě aktuálně dostupných informací zůstává nejasné, do jaké míry budou takové konzultace a debata součástí legislativního procesu. Vyzýváme orgány, aby zajistily, že všechny relevantní zainteresované strany budou mít příležitost se do diskuse zapojit. Jsme připraveni se této debaty zúčastnit, bude-li to považováno za užitečné.

Vzhledem k tomu, že zaměstnanci médií veřejné služby dnes stávkují na protest proti změnám ve financování, vyzývají níže podepsané organizace české úřady, aby:

– upustily od změn, které by oslabily model financování, který už desítky let úspěšně zajišťuje nezávislost, stabilitu a veřejný přínos českých veřejnoprávních médií;

– zaručily, že jakákoli změna financování veřejnoprávních médií bude doprovázena silnými a právně závaznými zárukami zajišťujícími redakční a finanční nezávislost ČT a ČRo v souladu se standardy EMFA a Rady Evropy;

– zavedly skutečný a smysluplný konzultační proces s ČT a ČRo, v jehož rámci bude oběma institucím poskytnut dostatečný čas a příležitost zapojit se do projednávání jakýchkoli legislativních návrhů;

– podpořily širokou veřejnou a parlamentní debatu o budoucnosti financování veřejnoprávních médií v České republice, do níž budou zapojeny občanská společnost, odborníci na média a příslušné mezinárodní organizace;

– zajistily, aby podmínky financování zůstaly přiměřené a umožňovaly ČT a ČRo plnit jejich zákonem stanovené veřejnoprávní poslání, včetně regionálního vysílání, kulturní produkce, zpravodajství, sportu a mezinárodních služeb.

Ačkoliv různé modely financování mohou být v souladu s evropskými standardy, jsme pevně přesvědčeni, že jakákoli reforma financování médií veřejné služby, bez ohledu na zvolený model, musí být přiměřená, stabilní, předvídatelná a doprovázená silnými, závaznými zárukami redakční nezávislosti. Stávající model poskytoval stabilitu, nezávislost a veřejnou hodnotu po celá desetiletí.

Tento standard stanovuje Evropský akt o svobodě médií (EMFA) a standardy Rady Evropy, včetně Doporučení Parlamentního shromáždění 1878 (2009) o financování veřejnoprávního vysílání a Doporučení CM/Rec(2012)1 o správě médií veřejné služby.

Média veřejné služby napříč Evropou fungují v prostředí dezinformačních kampaní, rostoucí politické a společenské polarizace, klesající důvěry, sílících geopolitických tlaků a vzestupu zahraničních velkých technologických společností. Za takových okolností hrozí, že oslabení národních nezávislých médií veřejné služby oslabí i samotnou společnost.

Podepsáno:

Evropská vysílací unie (EBU)
Výkonná rada EBU
Členská média veřejné služby EBU — střední a východní Evropa:
LRT — Litevský rozhlas a televize (Litva)
Suspilne Ukraine (Ukrajina)
GPB — Gruzínská veřejnoprávní televize (Gruzie)
LSM — Lotyšská veřejnoprávní média (Lotyšsko)
RTV Slovenija (Slovinsko)
RTCG — Rozhlas a televize Černé Hory (Černá Hora)
BHRT — Rozhlas a televize Bosny a Hercegoviny (Bosna a Hercegovina)
BNT — Bulharská národní televize (Bulharsko)
BNR — Bulharský národní rozhlas (Bulharsko)
Polskie Radio (Polsko)
HRT — Chorvatský rozhlas a televize (Chorvatsko)
Radio România (Rumunsko)
Arménský veřejnoprávní rozhlas (Arménie)
TVP — Telewizja Polska (Polsko)
ERR — Estonské veřejnoprávní vysílání (Estonsko)
RTS — Rozhlas a televize Srbska (Srbsko)

Mezinárodní organizace
Reportéři bez hranic — RSF
Evropská federace novinářů — EFJ
Asociace evropských novinářů — AEJ
Public Media Alliance — PMA
Organizace médií jihovýchodní Evropy — SEEMO
Evropské centrum pro svobodu tisku a médií — ECPMF
Mezinárodní tiskový institut — IPI